Poznejte účinky manukového medu

Co je to manuka med?

V první řadě bychom si měli říct, co je to vůbec manuka, ze které med pochází. Manuka je keř nebo malý strom, který pochází z Nového Zélandu či jihovýchodní Austrálie. Manukové květy, které na této dřevinou rostou mají bílou, v některých případech až růžovou barvu. Manuku považovali Maorové za rostlinu, která má všestranné využití. Maorové sbírali jednotlivé části rostlin, které následně vařili v horké vodě. Výloh z manukových rostlin popíjeli jako čaj ať již jako prevenci, tak při možných zdravotních potížích^[1].

Manukový med je získáván z nektaru manukových květů. Med by za žádného důvodu neměl být vystavován teplotě vyšší než 39 °C, jelikož poté dochází ke zničení a poškození mnoha cenných látek, které tento med obsahuje a díky kterým je tak vzácný. Z toho důvodu by měl být med stáčen pouze za studena. Včelaři umisťují své úly strategicky do blízkosti manukových hájů.

Od našeho "domácího" medu se manukový med liší především v tom, že se vyznačuje dezinfekčními účinky a působí antibakteriálně. Nepoužívá se jako náš klasický med do pečení, nebo slazení čaje. Manukový med můžete užívat preventivně a nebo jako doplněk pro zvýšení imunity např. v období chřipek a jiných viróz. Užívá se samotně (např. jedna čajová lžička před spaním nebo kdykoliv během dne). Jak již bylo zmíněno, nesmí přijít do styku s vysokou teplotou, tudíž opravdu pouze samotně na lžičku, ne do čaje nebo jiných horkých nápojů.

Manuka med a označení MGO

Na každém balení manukového medu si můžete všimnout třech písmen (MGO) a čísla, které se na medech může i výrazně lišit. Co to označení znamená a co číslo udává? Přední číslo na balení značí methylglyoxal nebo-li MGO a sílu antimikrobiálních účinků, které ničí škodlivé bakterie. Zjednodušeně můžeme říci, že čím vyšší číslo je uvedeno, tím jsou antimikrobiální účinky medu silnější a efektivnější. Manukový med je zvláštní a specifický také z toho důvodu, že má významný stupeň non-peroxidové antibakteriální aktivity (NPA). Peroxidová aktivita spočívá v aktivitě peroxidu vodíku (H2O2) v medu. Non-peroxidová aktivita naopak poukazuje na míru enzymů, které se v medu přirozeně uchovají.

MGO popisuje non-peroxidovou aktivitu a jedná se o obsah cenné látky dihydroxyaceton (DHA), která je obsažena v nektaru květu. DHA z nektaru se po určité době přemění v MGO. S dobou zrání MGO roste, poté stagnuje a po delší době začne klesat. Stupeň MGO může být ovlivněn nejen životním prostředím, ale také obdobím, ve kterém je manuka med vyprodukován. Manukový med, který obsahuje vysoký stupeň MGO může mít od medů s nižším množstvím rozlišnou nejen barvu, ale dokonce i chuť. Obecně má tento med velmi silnou chuť, kterou se liší od klasických medů, které známe. Chutí bychom ho asi nejvíce přirovnali k medu pohankovému.

Antimikrobiální látky můžeme definovat jako prostředky, které pomáhají při ničení mikroorganismů nebo zastavují, či zmírňují jejich růst. Rozdíl mezi antibakteriální a antimikrobiální látkou je především v tom, na jaký typ mikroorganismu působí.

Užívání manuka medu

Jak již bylo řečeno, manukový med se nepoužívá při pečení, vaření, zkrátka do žádné přípravy ani pokrmu, kde by byl vystaven vyšší teplotě. Nepoužíváme ho ani na dochucení např. kaše, jogurtů atd. Lžičku manukového medu můžeme nanést na kousek kvalitního pečiva, jelikož pečivo prodloužení čas působení medu v žaludku. Užíváme podle potřeby, doporučená dávka je jedna až tři čajové lžičky medu denně. Po užití medu nepožívejte ihned žádné tekutiny, lepší je chvíli (cca hodinu) nepít a to dokonce ani před užitím. Je to hlavně z toho důvodu, aby se med v žaludku neředil. Med je nejlepší užívat buď na lačno ihned po probuzení nebo večer těsně před spaním. Med neskladujeme v lednici a při užívání nepoužíváme žádné kovové lžičky.